Minulý rok jsme zavítali na rozhlednu na Vysokém Roudném u Slezské Harty a v roce 2019 jsme na „Poslední šlápotu“ vyrazili na vrchol Jedové u Pohořan.
Vlakem jsme odjeli ze Šternberka ještě za tmy v 7 hodin ráno a v Olomouci pohodlně přesedli na další vlak, který nás zavezl do Hluboček. Cestou nastupovali další turisté a na začátku výpravy se nás v Hlubočkách sešlo celkem 14 a jeden pes, který, kdybychom se někde ztratili, tak by nás dovedl zpátky na nádraží 😉
Z Hluboček jsme vyšli po žluté turistické značce nejprve kousek po rovince, ale zanedlouho už začalo prudké stoupání na Pohořany a Jedovou. Přeci jen nějaké ty výškové metry se musí při takovém výšlapu zdolat. A nebylo jich málo, prudké stoupání k Drápalově samotě nás pěkně rozehřálo a během výstupu šly dolů rukavice i čepky 😀
Na Jedové byl krásný výhled do dalekého okolí a další naše kroky následovaly na posezení do místní restaurace.
V Pohořanské boudě jsme se ohřáli, dali si výbornou polévku, kafe, pivo a pokračovali po červené značce k Radíkovu.
Na cestu už nám krásně svítilo slunce a tak nám ani z kopce nebyla zima. U Chaty pod věží jsme se rozdělili na tři skupinky. Někteří šli na Svatý Kopeček nebo do Radíkova na autobus a menší část to měla namířeno zpět do Hluboček na vlak.
Ani jsme neplánovali další posezení, ale protože se jedna turistka ozvala, že v restauraci pod věží ještě nebyla, tak jsme se chvilku všeci zdrželi. Další polévka, kafe a po příjemném posezení jsme vyrazili na vlak do Hluboček po žluté značce.
Cesta ubýhala rychle a tak jsme stihli pohodovou vycházkou vlak ve dvě hodiny do Olomouce.
