Letošní prosincovou výpravu údolím Sitky jsme trošku pozměnili, tradiční trasu upravili a posunuli ze dna údolí skoro až k prameni. Pro účastníky této již tradiční výpravy, kterou jsme poprvé uspořádali v roce 2015, byla letošní trasa trošku překvapením. Zvolili jsme dvě místa startu, pro nejdelší trasu v Dětřichově nad Bystřicí a pro kratší trasu v Huzové. Na delší trasu se vypravilo 7 statečných turistů, kteří ráno v 8 hodin odstartovali z nádraží v Dětřichově. Ten se nachází u další významné řeky, kterou je Bystřice.
Od nádraží byla krásně vidět Slunečná, která je nejvyšším vrcholem Nízkého Jeseníku. Po značnou část trasy jsme ji měli za zády a čekali jsme na hřejivé paprsky slunce. Ráno to totiž v Dětřichově a vlastně až do Huzové pěkně foukalo. To je to krásné a vlastně nejvíce charakteristické na Nízkém Jeseníku, kde se před větrem neschováte. Ne každý ale takový horský mrazivý vítr preferuje, tak jsme byli rádi, když se tu a tam v lese a v mírných dolinách vítr utišil. Hned bylo pocitově tepleji minimálně o deset stupňů.
V lese se objevil i první sníh. Vlastně šlo jen o pár míst, kde slunce nesvítí a poprašek sněhu tu vydržel. To zase nebylo až tak překvapivé. Překvapeni jsme byli občas nemile z ledovky na cestě, která nás provázela až do Huzové. Místy bylo bahno, voda na cestě a někde úplná ledovka, takže jsme si museli dávat velký pozor, kam šlápneme.
Celou dobu jsme se drželi žluté turistické značky, která v této vichřicí, kůrovcem a suchem postižené oblasti na pár místech prostě chyběla, takže s tím teď turista musí počítat. Je dobré si před výpravou prostudovat cestu a nebo používat mobilní aplikaci, aby turista věděl, kde zhruba je. Ono se může zdát, že se tu člověk nemá kde ztratit, ale pokud sejde ze značené cesty, tak v této oblasti může klidně pár kilometrů navíc nachodit, než si uvědomí, že je jinde. Křižovatky, které byly před pár lety v lese, jsou teď bez stromů a všechny cesty vypadají jinak, než si je pamatujete a některé zase jsou skoro stejné a snadno se tak zamění. My jsme si také trošku zašli, ale naštěstí vedla cesta z kopce a tak nás po pár desítkách metrů hned napadlo, že jdeme jinam, že z kopce ještě nepůjdeme, když máme jít ještě pár výškových metrů do kopce.
Jediné mírně pozitivní pro turistu, který má rád daleké výhledy, na celé této kalamitě je to, že máme nádherné výhledy. Bohužel za cenu ztráty obrovských ploch lesa.
Výhled na Slunečnou byl díky tomu impozantní a budeme rádi sledovat, jak tu les znovu vyroste.
Po 8 kilometrech se výprava dostala na nejvyšší bod trasy na vrchol Pomezí, který leží ve výšce 707 metrů nad mořem. To už jsme se dostali na dohled začínajícího údolí Sitky, kdy tato říčka začíná u Huzové ukrajovat z okolních kopců postupně metr po metru stále více horniny a pod Huzovou se začíná více zařezávat do terénu. Během pár kilometrů už mezi Mutkovem a Dalovem na protějším břehu začíná vytvářet nejhlubší část údolí, které má hloubku přes 200 metrů. Za Pomezím se k nám přidala další turistka se psem, která si dala ještě o pár kilometrů delší trasu.
Vítr střídalo slunce, led se měnil v bláto a zase znovu v led, takže cesta byla velmi rozmanitá. Po sestupu s Pomezí, kde jsme si dali razítko do záznamníků „Šternbersko“, jsme dorazili do Huzové. Po malé pauze a natisknutí dalšího razítka, jsme se vydali po stopách početnější skupiny turistů, kteří ráno vyrazili na kratší trasu a měli před námi 40 minut náskok. Z Huzové jsme pokračovali stále po žluté značce přes „Dachec“ až do Mutkova.
V Mutkově byla nachystaná další kontrola s razítky do záznamníků a také drobné občerstvení pro všechny turisty. Zde nás také zastihl redaktor Českého rozhlasu Olomouc, takže jsme mu povyprávěli čerstvé zážitky z této výpravy.
Z Mutkova se všichni vypravili po zelené turistické značce, která vede po pravém břehu Sitky a sestupuje údolím až do Horního Žlebu, kolem kamenolomu a rybníku pokračuje do Dolního Žlebu a končí na náměstí ve Šternberku.
Dnes jsme si užili výpravy se záznamníkem „Šternbersko“, se kterým zavedeme turisty během příštího roku na další zajímavá místa v okolí Šternberka. Všechny trasy budou vždy s razítky a drobným občerstvením, takže se máte na co těšit a už teď vám prozradíme termíny dalších těchto výšlapů. Najdete je na konci tohoto článku.
A co ještě dodat k dnešnímu dni? Doufáme, že jsme dnes ukázali krásná místa v okolí našeho města a kus Nízkého Jeseníku. Každý se mohl vypravit na tento výšlap podle svých možností od 13 do 27 kilometrů. Sám, ale třeba s menší nebo početnější skupinkou turistů. Dostal do záznamníku 3-4 razítka podle navštívených míst, občerstvení bylo také super i s teplou kávou. No to vám jen tak někdo v sobotu mimo město nenabídne 🙂 a jsme rádi, že s námi chodíte. Děkujeme všem dnešním turistům, celkem vás bylo 33 a 3 čtyřnozí hlídači.
Více o záznamníku Šternbersko zde: https://kctsternberk.cz/sternbersko/
Facebook stránka oblastního odznaku Šternbersko: https://www.facebook.com/OTOSternbersko/
Předchozí výšlapy:
Říjnový výšlap 13. 10. 2018
https://kctsternberk.cz/oto-sternbersko/rijnovy-vyslap-s-vystupem-na-jedovou-byl-ukazkou-krasneho-podzimniho-pocasi/
Listopadový výšlap 10. 11. 2018
https://kctsternberk.cz/blog/razitka-chleba-se-skvarkovou-a-okurky-kafe-a-kyselka-na-listopadovem-vyslapu/
Následující výšlapy se záznamníkem v roce 2019:
4. výšlap – 2.2.2019 – Zimní Šternbersko
5. výšlap – 20.4.2019 – Jarní Šternbersko
6. výšlap – 10.8.2019 – Letní Šternbersko
7. výšlap – 12.10.2019 – Podzimní Šternbersko – se slavnostním ukončením série výšlapů 😉
