V sobotu 23. února jsme se vypravili na tradiční pochod do Šumperka. Jasně, že šlo o „Šumperskou zimní padesátku“ a dohromady jsme všichni našlapali 96 km. Po příjezdu do Šumperka jsme se odebrali na start pochodu, zaregistrovali se a slíbili, že do cíle se vrátíme 😉 To je jasné, přeci pro diplom a také pro chleba se sádlem a škvarky, které tu mají moc dobré.
Letošní ročník jsme si vybrali nejkratší trasu, protože nás čekala návštěva muzea silnic ve Vikýřovicích, kde šumperský klub turistů nachystal v minulém roce výstavu o historii turistiky v Olomouckém kraji a počátcích turistiky v Jeseníkách.
Cesta nám po ránu ubíhala rychle i proto, že ráno se drželi teploty nízko pod nulou. Slunce už nám ale svítilo na cestu a z předpovědi počasí bylo jasné, že odpoledne bude alespoň trošku tepleji. První zastávka tedy byla v muzeu silnic ve Vikýřovicích. Muzeum je to krásné a musíme se sem ještě jednou vypravit a vše si znovu prohlédnout a pročíst. Exponátů je tu hodně a nás hlavně zajímala výstava o historii turistiky. Při vstupu na výstavu bylo hned na schodišti umístěno několik tabulí olomouckých klubů turistů s fotkami a stručným popisem historie.
A zde také něco o našem klubu ze Šternberka.
Výstavu a hlavně její organizátory musíme ještě jednou pochválit, protože ji nachystali opravdu poctivě a přímo jeden z jejich autorů, čestný předseda KČT oblasti Olomoucký kraj pan Babnič, nám k ní udělal odborný a dlouhý výklad.
Samozřejmě jsme měli plno otázek a tak jsme se zdrželi v celém muzeu více jak hodinu.
Na výstavě bylo i plno zajímavých exponátů. Mohli jsme si například prohlédnout, jak se vyvíjeli členské průkazy.
Také jsme objevili medaili z pochodů „S Primem kolem Ecce Homo“, které pořádal klub ve Šternberku od roku 1977, a na které jsme navázali s pochodem Jarní putování kolem Ecce Homo, při obnově klubu v roce 2015.
Tento chlapík nám oběd nepřipravil 🙁
Klasický stan a celé zátiší bylo krásně nainstalováno.
To, že nám neuvařil ale nevadilo a navíc na další zastávce, která byla v restauraci Na Domkách, jsme si dali oběd, poseděli a zírali na nádherné panorama Hrubého Jeseníku.
Krásně se nám zobrazovaly vrcholky Jeseníků už cestou z Vikýřovic. Je to krása, zvlášť když vám vyjde počasí.
Po posezení a občerstvení jsme se vypravili do Čarovného lesa a pak už pohodovou cestou zpět do Šumperka do cíle pochodu. V cíli jsme to vzali opravdu letos hodně rychle, dali si razítka, převzali diplomy, pozdravili kamarády, do ruky jsme dostali chleba se sádlem a škvarky a už jsme si to hnali na vlak do Šternberka. Ze Šumperka nám to jezdí co dvě hodiny, takže jsme nakonec stihli odjet dříve, než bylo v plánu.
Ještě jednou děkujeme za organizaci Šumperské zimní 50 a také za výstavu o historii turistiky, za občerstvení v cíli a za krásné diplomy. Příští rok jsme tu zase 😉
