Historie Klubu českých turistů:
Klub českých turistů vznikl ze snah vlasteneckých spolků a na základě již dřívější turistické činnosti Sokola. Ustavil se za přítomnosti 48 členů na valné hromadě 11. června 1888 v Praze a zvolil svým prvním předsedou známého cestovatele a milovníka přírody Vojtu Náprstka. Koncem prvního roku činnosti měl klub pouze 225 členů, ale již se rozhodl vydávat vlastní „Časopis turistů“, jejž pak dlouhá léta redigoval známý sportovní a olympijský pracovník Dr. Jiří Guth Jarkovský.
Působnost klubu se zprvu omezila na Čechy, na Moravě se zakládaly první odbory po roce 1896. Růst členstva byl stálý – po pěti letech existence klubu bylo 1 700 členů ve 22 odborech, po 10 letech 3 000 členů v 35 odborech, v roce 1913 téměř 5 400 členů. Válka jejich řady zdecimovala, mnozí padli na bojištích; přesto vstoupil KČT do nové republiky s členskou základnou téměř 5 000 osob.
Od počátku klubu byl kladen důraz na stavbu (nebo úpravu) turistických cest a jejich značení. Již v třetím roce po založení zřídil klub stezku ve Svatojánských proudech a krkonošskou Žaly – Šeřin – Mechovinec (dnes Bucharovu). Do roku 1918 vyznačil klub přes 1 000 km turistických tras.
Klub rovněž téměř okamžitě začal organizovat levné ubytovací možnosti. V roce 1889 již byla noclehárna v Jilemnici, na Labské boudě a ve škole v Trutnově, v dalším roce jich klub zřídil již čtyřicet, mezi jiným ve Vídni, v Drážďanech, v Linci a ve Slovinských Alpách. V posledním roce před první válkou bylo v provozu 348 nocleháren. První vlastní chatu (útulnu) vybudoval na Macoše v roce 1895 – ta později vyhořela a na jejím místě stojí dnešní z r. 1928. Následovaly chaty na Dobrošově (též 1895, dnes Jiráskova), na Ondřejníku (1907), na Zvičině (1908), na Stříbrníku u Loun (1911).
Prostředky na svoji činnost získával klub (kromě malého podílu z členských příspěvků) podnikáním pro veřejnost. Měl finanční podíl na stavbě lanovky na Petřín a nejubilejní výstavě v roce 1891 zbudoval vlastní turisticky pavilón velkým nákladem, ale také s velkým výtěžkem; čistý zisk Činil 18 000 zlatých (několik miliónů v dnešní měně). Pavilón stojí dodnes na Petříně, kam byl po výstavě přenesen a doplněn o zrcadlové bludiště svým výnosem kryl po dlouhá léta režii sekretariátu klubu. Výnosy z podobných akcí, doplněné o příspěvky sponzorů, investoval klub okamžitě do ubytovacích a jiných turistických zařízení a do značení turistických tras. Vydával též vlastní turistickou literaturu, mapy a pohlednice.
Aktivní turistická činnost vyrůstala z této základny. Od devadesátých let minulého století se začala pěstovat též lyžařská turistika.
Celkově tedy můžeme říci, že vzdor nepřízni ze strany rakouských úřadů vykázal Klub českých turistů za prvních 30 let své existence obdivuhodný objem práce. Členů bylo jen několik tisíc, ale vykonali pro turistiku a svoji vlast víc než statisíce jiných v nedávných dobách. Chodili sice v okovaných botách a opírali se o dřevěnou hůl s bodcem, ale v mnohém ohledu se od nich můžeme učit i dnes.
Dvacet let svobodné republiky mezi oběma světovými válkami znamenalo pro Klub českých (tehdy československých) turistů obrovský rozmach. Turistice se otevřely nové obzory, stát se rozšířil o Slovensko a Podkarpatskou Rus, snadné bylo cestování do ciziny.
Klub se rozšířil z předválečných 53 odborů a 5 000 členů již v roce 1922 na 170 odborů s 30 000 členy a poslední svobodný rok 1938 uzavíral s 390 odbory a s členskou základnou přes 100 000 dospělých osob.
Úprava turistických tras a jejich značení se podstatně rozšířilo a proniklo i na Slovensko a Podkarpatskou Rus. Za uvedených 20 let bylo vyznačeno přes 40 000 km tras převážně dobrovolnou prací členů. Síť nocleháren se rychle rozšířila v r. 1937 disponoval klub 426 noclehárnami v Čechách, 187 na Moravě, 221 na Slovensku a 61 na Podkarpatské Rusi.
Počet chat a útulen ve vlastnictví KČST nebo i v nájmu se rozšiřoval každého roku, až dosáhl v roce 1938 počtu 145 s lůžkovou kapacitou přes 5 500.
Podobně přistupoval klub i k provozu rozhleden (v roce 1938 celkem 13 objektů), loděnic (8 objektů) a zejména hradů, jichž měl KČST v majetku nebo v nájmu celkem 30.
Aktivní turistická činnost vykazovala již v r. 1925 celkem 90 000 pěších kilometrů, v r. 1937 přes 180 000 km. Začaly se rozvíjet i nové druhy turistiky („přesuny“). Lyžařská turistika rozšířila svoji činnost i na slovenské hory.
Šířila se i vodní turistika s tábořením. V roce 1925 se ustavil první „kroužek vodních turistů“ v Praze a postavil si vlastní loděnici v Braníku. V r. 1938 překročili vodáci roční dávku na 200 000 kilometrů.
Horolezectví v KČST (dnes vysokohorská turistika) se váže na získání přístupnosti k Tatrám; 203 členů vztyčilo již v r. 1923 československou vlajku na Gerlachovském štítě. V Tatrách byly každoročně pořádány horolezecké týdny“. Čilý ruch vykazovaly i cyklisté a mototuristé. Poměrně brzy se vytvořily i kroužky jeskyňářské, soustředěné původně na Moravský kras, později i na Slovensko. Klub měl v nájmu Bielskou jeskyni u Tatranské kotliny a v majetku jeskyni Domicu a v Jasově.
Mládež a studentstvo tvořilo značnou část členů klubu (např. v r. 1936 přes 13 000), ve spolupráci se skauty byly pořádány letní tábory mládeže, kurzy první pomoci, čtení map a táboření. Studenti se již od r. 1919 organizovali v samostatném „akademickém klubu“, nejprve v Praze, později i v Brně a Bratislavě. Propagována byla i ochrana přírody, klub podporoval snahy o zřizování přírodních rezervací a sám je také na svém majetku zřizoval – např. lesní komplex u Bezdězu, na Slovensku Zadielskou dolinu. Konečně je třeba říci, že se v uvedené době objevují i prvky soustavné metodické práce – jsou jmenováni první turističtí vůdcové, vůdcové vodáčtí a horští, a také první instruktoři mládeže.
Lze tedy konstatovat, že Klub československých turistů vstupoval do mnichovské krize jako mohutná, konsolidovaná celostátní dobrovolná organizace s mnohamilionovým majetkem, stotisícovou členskou základnou a kulturním významem, který byl uznáván nejen doma, ale i v zahraničí.
Ztráta pohraničí a odtržení Slovenska a Podkarpatské Rusi zmenšily KČST podstatně počet odborů, členů, chat i značených tras. Následná válka omezila a posléze zastavila veškerou činnost klubu organizačně, však nebyl zrušen. Mír a obnova republiky oživila opět klub a brzy se pilně pracovalo na obnově majetku a turistickém značení v pohraničí zejména na Šumavě a v Krkonoších.
Tento nadějný vývoj byl přerušen únorovým pučem v r. 1948 a již 31. března téhož roku byl KČST včleněn do „sjednocené tělovýchovy“.
Turistická organizace v uvedených devíti letech (1948 – 57) prodělávala období svého největšího úpadku. Dva ze tří základních úseků práce KČT klubová (společenská) a hospodářská byly zcela zničeny a veškerý obrovský majetek KČST zabaven a rozptýlen do nejrůznějších organizací, z nichž jen malá část byla tělovýchovných.
Na konferenci 7. dubna 1990 se rozhodl Klub českých turistů obnovit svoji organizaci a přihlásit se v plné šíři ke své minulé klubové činnosti. Po organizační stránce zavedl dřívější systém žup (nyní oblastí), v metodice se vrátil k méně nákladnému způsobu školení a kvalifikace a změnil podmínky výkonnostní turistiky. Velká Je aktivita mládeže, která stejně jako činnost v jednotlivých druzích turistiky (přesunech) dostala zvýšené pravomoci k řízení svého úseku.
Klub se pokusil navázat i na dřívější hospodářskou činnost, ale nedůsledné zákony mu nedovolují se ujmout svého bývalého majetku, z něhož mu byl navrácen jen velmi malý počet chat. Pokračuje plně i v péči o soustavu značených turistických tras. Intenzivně rozšiřuje mezinárodní styky s dřívějšími partnery, zejména v Rakousku, Německu, Slovinsku a jinde. Nepřerušuje spolupráci ani se Slovenskem.
Další rozkvět KČT nyní spočívá opět po dlouhé době plně v rukou jejích členů.
Mezinárodní spolupráce a styky KČT:
KČT celá léta usiloval o oficielní samostatnou mezinárodní spolupráci a členství KČT v některých mezinárodních organizacích zabývajících se turistikou. Až rok 1989 tuto činnost plně umožnil a Klub českých turistů se postupně zapojoval do různých organizací. Odbory KČT navázaly místní i regionální styky se zahraničními partnery na úrovni základních článků.
Klub českých turistů vychází z programu vlády ČR tj. integrovat se do sjednocené Evropy a z této filozofie vychází i konkrétní naplňování programu KČT.
Koncepce zahraniční politiky a spolupráce KČT je založena tak, aby bylo postupně dosaženo tří hlavních cílů:
- dobrá spolupráce-s partnerskými turistickými spolky v sousedních státech a ve státech, které jsou ve větším měřítku navštěvovány členy KČT,
- postupného zapojení KČT do všech významných evropských a světových organizací, zabývajících se turistikou v pojetí obdobném či blízkém pojetí turistiky v KČT,
- na základě dosažení prvních dvou cílů vytvoření příznivých podmínek pro vznik dvoustranných přímých vztahů mezi našimi OKČT a obdobnými zahraničními turistickými organizacemi.
Dosavadní výsledky:
V průběhu let 1991–93 byly postupně podepsány následující dvoustranné smlouvy o spolupráci s turistickými spolky blízkých států:
Polsko – Polskie towarzystwo Turystyczno Krajoznawcze (PTTK),
Maďarsko – Ungarischer Naturfreunde Verband Rakousko – Naturfreunde Österreich (NFÖ) Slovinsko – Planinska zveza Slovenije (PZS)
Dále spolupracuje KČT dvoustranně, zejména v oblasti výměny informací s turistickými spolky:
Rakousko – Österreich Touristenklub (ÖTK)-Österreichischer Alpenverein (ÖEAV) Německo –
Deutschen Alpenverein (DAV) Bulharsko – Bulgaren! Tourističeski Cojuz (BTS).
Nejužší spolupráce pak vznikla mezi blízkými turistickými spolky bývalé ČSFR, sdruženými do roku 1992 ve Federaci českých a slovenských turistů, tj. mezi KČT a KST. Tato spolupráce je rozvíjena nejen na úrovni vedení obou Klubů (schází se pravidelně 1x ročně), ale i na společných jednáních rad a sekcí. Je dodržována zásada, že při těchto i dalších společných akcích KČT a KST obě strany nepohlíží na partnery jako na cizince.
Od počátku obnovení činnosti KČT v roce 1990 se vedení klubu snaží dosáhnout co největšího zapojení klubu do světových a evropských turistických asociací (federací).
V nové formě bylo obnoveno zastoupení klubu ve FICC (Féderation Internationale de Camping et de Caravaning) a to tak, že KČT iniciovalo ustavení Federace campingu a caravaningu ČR jejímiž členy jsou Českomoravský camping club, Caravan club Autoklub ČR a Camping a caravaning club Ústředního automotoklubu (ÚAMK), která je zastoupena v FICC,
V roce 2992 byla přijata Federace českých a slovenských turistů do nejvýznamnější evropské turistické asociace EWV (Europäische Wandervereinigung E.V.), (anglicky) ERA – European Rambiers Association), francouzsky Féderation Européene de Tourisme Pédestre), které sdružuje 56 evropských turistických organizací s cca 6 miliony členů a její hlavní náplní je celoevropská pěší turistika, vytýčení a zprovoznění dálkových evropských pěších tras (El – El 1) a zohlednění aktivní turistiky v orgánech ES v Bruselu,
- v roce 1993 pak byly přijaty do téže asociace odděleně KČT i KST,
- v průběhu let 1992 až 1994 byly na základě projektu EWV a KČT vytrasovány celkem 3 další evropské cesty přes ČR: E3, E6, E8, E10,
- na kongresu EWV v roce 1994 byl zvolen 3. vicepresidentem EWV předseda KČT ing. J. Havelka.
V roce 1993 byl KČT přijat jako přidružený člen IVV (Internationaler Volkssportverband e. V.), které je celosvětovou organizací, která rozvíjí svoji činnost na úseku pěší, lyžařské turistiky, cykloturistiky a plavání v 52 státech světa.
Tyto aktivity jsou hodnoceny po dvou liniích:
- podle počtu účastí na jednotlivých akcích,
- podle počtu absolvovaných kilometrů.
V obou případech jsou účastníci odměňováni odznaky IVV, a diplomy
- na kongresu v roce 1995 byl KČT přijat za řádného člena,
- v roce 1994 bylo 9 akcí KČT zařazeno do kalendáře IW, v roce 1995 již 21, v současné době je zveřejňováno 27 turistických akcí.
- V letech 1998 – 2007 vykonával funkci viceprezidenta IVV místopředseda KČT pan František Moser.
- Od 1. 1. 2011 se Klub českých turistů stal řádným členem nově vzniklé organizace IVV Evropa (Europaische Volkssportverband), tzn. Evropské odnože IVV.
– IML–WA: International Marching League (Mezinárodní pochodnická liga) v roce 2006 přejmenována na IML Walking Association. Česká republika byla přijata za člena v roce 1996. Každý stát může reprezentovat pouze jeden vícedenní pochod s výjimkou USA a Japonska. Českou republiku reprezentuje dvoudenní pochod „Jede Kudrna okolo Brna“.
Zdroj: Edice učebních textů KČT svazek 1 – obecná turistika – Praha 1995
