Listopadová vycházka s Klubem českých turistů ze Šternberka a dalšími nadšenci do turistiky proběhla 17. listopadu v úterý. Tento den jsme si vybrali, protože je svátek a nebudeme přeci sedět doma. Zdraví pohyb na čerstvém vzduchu dělá divy.
Už od rána to vypadalo všelijak a na radaru bylo vidět, že v celých Čechách prší a déšť se přesouvá na Moravu. Naštěstí se vše rychle přesouvalo a tak bylo jasné, že odpoledne přijde maximálně nějaká přeháňka, ale na trvalý déšť to nevypadalo. Jen jsme po dvanácté hodině vyšli na autobus, začalo pršet. Říkal jsem si, že asi bude účast malá a možná, že přijde jen pár lidí, nadšenců a bláznů, kteří vymění teplo domova a posezení u televize s kávičkou za nepohodlné počasí. Naštěstí už při příchodu na autobusové nádraží bylo jasné, že zastávka je plná a možná jsme trhli rekord v obsazenosti autobusu na této lince 🙂
Nadšení a odhodlání těchto lidí mne velmi potěšilo a už bylo jasné, že nás bude více jak 20. Prohodili jsme pár slov a vyrazili směr Dvorská, kde na nás čekalo ještě pár turistů. Z Dvorské jsme se svezli autobusem přes Žleb do Dalova a pak na konečnou do Horní Loděnice.
V Horní Loděnici jsme se představili a seznámili s novými účastníky vycházek a vyrazili směrem k větrníkům. Celkem se nás sešlo 25. Počasí vypadalo dobře, jen sem tam nám zamrholilo, tak jsme nasadili kapuce a za chvíli je zase sundávali. Jakmile jsme se dostali na kopec k větrníkům začalo samozřejmě silně foukat, takže čepice na hlavu a moc se tu nezdržovat. Větrnné elektrárny jsou opravdu mohutné a impozatní, zvlášť když stojíte v blízkosti nebo jste přímo vedle ní. To teprve vynikne mohutnost a výška, která je 105 metrů po osu rotoru a délka lopatek je 45 metrů. Ano ta krabice, kde je strojovna a na které se otáčí vrtule je skutečně ve výšce 105 metrů. Nejvyšší bod, když se otočí lopatka nahoru je 150 metrů. Je to jako rozhledna na Pradědu. Náš kostel ve Šternberku, který má kolem 60 metrů je vedle větrníků prcek. Je asi tak vysoký, jako když je lopatka vrtule ve spodní poloze. Pokud nevěříte, jako někteří turisté 🙂 běžte se projít po Uničovské ulici od úřadu práce a podívejte se na kostel, nad kterým je jeden větrník. Ten je samozřejmě dál, ale uvidíte tam tu výšku elektrárny.
Jinak tyto větrníky můžete vidět cestou po hlavním hřebeni Jeseníků ze Ztracených kamenů na Jelení studánku a Vysokou holi, kam se také příští rok podíváme.
Od větrníků jsme se vydali po stopách sochy Ecce Homo, která je ukryta v lesíku kousek od cíle stejnojmenného závodu. U sochy jsme vyfotili pár fotek a prohlédli si polorozpadlý kamenný most na staré cestě. Další naše cesta vedla Lipinou přes silnici ke hřbitovu, odkud je za dobrého počasí fantastický výhled. Počasí nám sice nepřálo, ale pár měst a vesnic jsme rozeznali a také viděli impozantní pás mlhy v Litovli.
Od hřbitova vedli naše kroky přes Prabábu, kolem Třech dubů až na Kiosek. Pak následoval sešup dolů z kopce a cíl naší cesty byl v restauraci na koupališti, kde jsme si popovídali, dobře se najedli a domluvili se, že další vycházku ještě v prosinci uskutečníme. Naplánování proběhne koncem listopadu a budeme včas všechny informovat.
Děkuji ještě jednou všem účastníkům pochodu a příště zase 😉
Fotogalerie
[nggallery id=17]
